Když ale já ten program potřebuju!

Možná se vám to v dětství už někdy podařilo. Něco provést a dostat za to pořádný výprask. Rozbité okno, babička vytahující ze skříně řemen a pár šlehancům přes zadnici. Bolelo to. Dostatečně na to, abyste si to možná pamatovali ještě o pár desítek let později.

Normální je nekrást a platí to i o obrázcích, které najdete někde na Internetu. Platí to o hudbě, filmech i software. Obrázek si volně z Internetu můžete vzít jenom čistě pro osobní potřebu, schovat si ho, nikomu dalšímu ho neposkytovat a hlavně ho nijak dál nešířit. Pokud byste něco takového chtěli dělat, musíte mít jistotu, že s tím souhlasí autor (vlastník) obrázku.

Nemít v současné době počítač začíná být problém hlavně na střední škole. A problémem bývá i to, že se objevují požadavky školy, aby některé úkoly či práce byly odevzdány v počítačové podobě. Včetně požadavků na konkrétní zpracování v konkrétních programech.

Microsoft spustil nový web Software nekradu informující o rizicích kradeného softwaru.

Pokud rozbijete okno, nejspíš dostanete pohlavek (případně na zadek). A máte-li kasičku, možná ji budete muset rozbít a rozbité okno zaplatit, nebylo-li vaše a nezaplatí-li to za vás rodiče. Ukradnete-li nějaký program, zdánlivě se neděje nic. Zaplatit to ale možná budou muset rodiče.

Jeden z hodně známých vtipů říká, že „Na Internetu nikdo neví, že jsi pes“. Hezkým způsobem vystihuje jednu z podstat Internetu. Nikdy nevíte, kdo je „na druhé straně“.

Stáhnout si něco z Internetu nebo to dostat od kamarádky/kamarádky je snadné. Stačí kliknout a můžete mít cokoliv. Třeba tu skvělou hru, kterou všichni hrají. Nebo nějaký program, který použijete pro úkoly do školy.

Stáhnout si něco z Internetu je snadné, stejně jako si půjčit hru od kamaráda a nainstalovat si ji. Možná je ale dobré vědět, že za podobné věci je často potřeba zaplatit. Musíte si je koupit, ať už někde v obchodě, nebo na Internetu.

Slovníček pojmů i dojmů, vztahující se na legální software a licence.