Na Internetu nikdo neví, že jsem pes.

Jeden z hodně známých vtipů říká, že „Na Internetu nikdo neví, že jsi pes“ (najdete ho například zde). Hezkým způsobem vystihuje jednu z podstat Internetu. Nikdy nevíte, kdo je „na druhé straně“.

Rubrika: Děti a studenti

Dnes už se najde málokdo, kdo by nebyl na Facebooku, nepoužíval nějakých chat, neuměl rychlostí blesku psát SMSky, nedomlouval se s kamarády a spolužáky na čemkoliv s pomocí Internetu. Všem těmhle vymoženostem důvěřujeme, bereme jako část našeho života, užitečné pomocníky, dokážeme u nich trávit hodiny. Navazujeme na nich nová kamarádství a známosti. Dnešní „přátelství“ se rozšířilo i do internetu.

Je ale dobré vědět, že Internet je anonymní. Že kdokoliv se může na Facebooku (či kdekoliv jinde) zaregistrovat jako „Kateřina Nová“. A vůbec to nemusí být Kateřina, nemusí to být ani žena. Může to být někdo, kdo se tím pouze baví. V horším případě to ale může být někdo, kdo chce něčeho takového využít. Zloděj, pedofil, podvodník, někdo se špatnými úmysly.

S Facebookem a podobnými věcmi na internetu to chce zacházet alespoň trochu opatrně. Chce se někdo dostat mezi mé přátele na Facebooku? Je dobré vědět, jestli je to opravdu někdo koho znám. Opravdový přátel, kamarád či kamarádka, nebo alespoň někdo „odvedle ze třídy“. Možná je to ten kluk, po kterém pokaždé na obědě koukám. Možná ale také není.

Na nových „facebookových“ přátelstvích není nic špatného, jsou skvělé, mohou přinést nové skvělé kamarády. Mohou ale také přinést zklamání. Záleží jenom na tom, jaký si „ten svůj Facebook“ chcete udělat. Můžete se „přátelit“ s kýmkoliv (ale pak si dávejte opravdu pozor co takovýmto „přátelům“ říkáte) nebo můžete na Facebooku mít mezi „přáteli“ opravdu jenom přátele. Nebo, možná, spíš spolužáky.

autor: Daniel Dočekal,
vydáno dne 17.10.2011