Dnes děti nestrašte pány s lízátkem.
Internet přináší řadu nebezpečí a výchova už dávno není jenom o varování před neznámými lidmi na ulici. Nebezpečí se netýkají jenom software. Rubrika: RodičeZodpovědný rodič by se měl zajímat o to, co jeho děti dělají na počítačích (a zejména na Internetu). Stejně jako odnedávna bylo součástí výchovy naučení se základní opatrnosti před cizími lidmi, podivnými věcmi a aktivitami, dnes je potřeba při výchově doplnit i řadu velmi specifických věcí. Týkají se počítačů a zejména Internetu. Generaci vyrůstající v předrevoluční (1989) době rodiče strašili pánem s lízátkem, který je bude chtít vylákat někam do sklepa. A taky se je snažili naučit, že není dobré důvěřovat každému, kdo řekne něco ve stylu „pojď se mnou, maminka ti něco chce, dovedu tě za ní“. V mých vzpomínkách jsou podobné „výchovné lekce“ nesmazatelně zapsané. Tehdejší doba byla svým způsobem jednodušší, než ta dnešní. Dnes číhají nová nebezpečí, nesrovnatelně nebezpečnější. A rodiče to mají nesrovnatelně komplikovanější, zejména pokud jsou ze starší generace a „počítačový rychlík“ nestíhají dobíhat. Pro dnešní děti je Internet něco zcela jiného než pro dnešní dospělé, berou ho automaticky, nebojí se ho. Stal se součástí jejich života. Pokud si pamatujete své babičky, tak si možná vzpomenete, jak se před lety dívaly na televize. Dnešní rodiče vnímají televizi jako něco běžného, součást života, nic co by stálo za mimořádnou pozornost. Jaká rizika vlastně na děti čekají na Internetu?Internet a všudypřítomné sociální sítě dnes představují zvýšené riziko v otázce soukromí. Tedy v něčem, co pro většinu dětí buď nic neznamená, nebo nad „soukromím“ mávnou rukou. Mění se i vnímání toho co je soukromé a co je veřejné. Pokud vaše dítka budou používat služby jako je Facebook, budete to mít těžké. Jediné co se dokáží na Facebooku rychle naučit je, jak vám neumožnit přístup k jejich účtu. Ale psát do něj budou ochotně cokoliv, hlavně pod dojmem toho, že je to určené pouze jim a jejich přátelům. Není. A to jedna z prvních věcí, které budete děti muset pečlivě a dlouho učit. Rizikem pro soukromí je i anonymita Internetu, kdokoliv se tam může vydávat za kohokoliv. Dospělý člověk za dítě, muž za ženu, cizí člověk za spolužáka či někoho z přátel. Obezřetnost je na místě, do hry vstupují návyky, které by vaše dítě mělo získat – zdravou míru podezřívavosti, povědomí o tom, že některé otázky mohou v konverzaci na Internetu být varovným signálem. Nikdo cizí nepotřebuje vědět, kde jsou rodiče, nikomu není vhodné říkat, kde dítě bydlí, jakou má doma televizi, zda mají rodiče auto, do jaké a kdy chodí školy, jaké má vlasy, co na sobě nosí. A hodně divné jsou žádosti o fotku. O schůzce raději ani nemluvit. Problémy může Internet přinést i pro počítač nebo mobil, které vaše dítko používá. Budete-li chtít děti naučit, že normální je software nekrást, možná to bude jednodušší na vysvětlení základního rizika. Z Internetu není možné jen tak stahovat a instalovat programy. Na počátku není až tak důležité zda jsou podobně získané programy legální (mohou být, a děti to těžko posoudí), ale software z neznámých zdrojů může obsahovat viry či další škodlivé software. Může je připravit o jejich účet na Facebooku (a to by je hodně bolelo). Může je připravit o počítač, který bude po napadení virem nutné opravit. Může je připravit o mobil, nebo se jim postarat o vyčerpání jejich kreditu (a to by je také bolelo). Právě pochopení těchto základních rizik může pomoci i k pochopení toho, že software je normální nekrást. Odkazyautor: Daniel Dočekal, |
|
© 2012 Microsoft |
